Handbike již v dnešní době není úplně neznámá věc. Většina dospělých, kterých bychom se zeptali, už někdy o tomhle kole poháněném rukama alespoň slyšela. Mezi dětmi už by to však bylo horší. Právě děti často na cyklostezkách pokládají otázku svým rodičům: „Jé, mami, co to je?“, když kolem nich takový handbike prosviští. Obdobná situace nás inspirovala k zorganizování projektu se stejným názvem: Jé, co to jé? A v čem tedy tento projekt spočíval? To je prosté! Strávit celý měsíc v handbiku, objet Českou republiku a šířit osvětu o možnostech pohybu osob (nejen) s tělesným postižením. Aby lidé pochopili, že handbike je úplně běžným dopravním prostředkem, se kterým se můžou setkávat na silnicích či cyklostezkách. Cílem bylo také ukázat, kolik se toho dá na takové mašině zvládnout. Celá trasa se totiž táhla přes 1158km s neskutečným převýšením 12132 výškových metrů.

Zorganizovat takovou akci však nebylo úplně jednoduché. K jízdě na handbiku potřebujeme doprovod, aby nám pomohl nasednout a vysednout, dal nám napít nebo aby zdokumentoval naši cestu. K výpravě takového ražení je také potřeba technického zázemí v podobě podpůrného vozidla (zapůjčena byla dodávka od firmy Medicco – děkujeme!) a ani bez sponzorů a spřátelených organizací by této osvětové jízdě chyběl ten správný motor (např. bez kafe od TeamCaffe bychom se po ránu ze stanu jen těžko vykopávali).

Na cestu jsme vyrazili tři handbikeři, já, Pepa a Luboš (zvaný Indi). Společnost nám po celou dobu dělaly vždy minimálně dva doprovody, aby byl zajištěn hladký průběh cesty. Hlavním cílem akce, bylo seznámit mladé generace, děti základních škol s možnostmi pohybových aktivit osob s postižením. Právě pro tento účel jsme po cestě pořádali tzv. happeningy. Někdy se jednalo o celodenní, organizované akce, jindy o spontánní návštěvy školy. Vždy však měli účastníci možnost se nás zeptat na cokoliv, co je napadlo, případně si handbiky či tandemová kola vyzkoušet.

Celá výprava odstartovala 1. června ode dveří FSpS MU v Brně, a to ve velkém stylu Sportovního dne pro děti, pokračovala přes České Budějovice PF JU aktivitami pro Arpidu a přednáškou pro studenty, Plzeň PF ZČU uspořádala sportovní setkání se žáky základních a mateřských škol, v Praze jsme si opekli buřty u přátel v Centru Paraple, v Račicích jsme byli součástí MČR v cyklistice mentálně postižených, v Janských Lázních jsme se svým vyprávěním navštívili Obchodní Akademii Olgy Havlové. Pro veliký úspěch jsme studenty Obchodní akademie zastihli i v Hradci Králové na turistickém kurzu a mohli jsme tak obohatit i zbytek osazenstva školy. Po cestě po východních Čechách jsme navštívili školy v Černíkovicích či Slatině nad Zdobnicí, kde se nám dostalo milého přijetí. Další vydařenou akcí byl Folklorní festival v Dolní Čermné, kde jsme ve spolupráci s Centrem APA mohli přiblížit celou zkušenost našich jezdců možností vyzkoušet si handbike či tandemové kolo na vlastní kůži. V této vlně jsme se i rozloučili s naším putováním, a to na Olympijských dnech dětí a mládeže v Olomouci. Aby byl kruh uzavřen, končilo se opět v Brně, a to přesně 30. června.

Bez koho by celá akce nemohla proběhnout? Bez doprovodů! Ty může dělat každý. Stačí k tomu jen nutná dávka odvahy a odhodlání. Během měsíce se u nás vystřídalo přes 30 dobrovolníků. Ti byli směsicí nejrůznějších osobností. Od elektrikáře, přes studenty až po pracovníky sponzorské kavárny. Důležitý pilíř tvořili i studenti a pracovníci z oboru APA. Velká zkušenost to byla zejména pro hendikepem nepolíbené nováčky, kteří se k akci připojili: „Jeden úsek s námi jel kluk, co byl vystudovaný elektrikář. Museli jsme se smát, když nám s vážnou tváří řekl, že má co dělat, aby se postaral sám o sebe, natož o nás.“